Sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v pražských Holešovicích, poblíž Ortenova náměstí, bylo dokončeno v roce 2023. Dvojice budov propojených krčkem uzavírá průchozí blok mezi ulicemi Komunardů a U Uranie, na místě bývalého pivovarského brownfieldu. Stavba zahrnuje sídlo NKÚ, Parlamentní knihovnu a archiv Kanceláře Poslanecké sněmovny. Projekt byl oceněn titulem Stavba roku 2023 a druhým místem v kategorii „inovativních veřejných zakázek“ soutěže Procura+ Awards: o kvalitní veřejnou zakázku se podle porotců jedná proto, že probíhala podle standardizovaných postupů zajišťujících ekonomickou efektivitu (Žlutá kniha FIDIC, metoda Design & Build) a získala stříbrný certifikát udržitelnosti SBToolCZ.¹ Co však tyto pojmy znamenají z hlediska komplexního pojetí udržitelnosti jako souboru environmentálních, sociálních a ekonomických kritérií?

Certifikace jako záruka udržitelnosti?

Jako autor stavby bývá uváděna kancelář Masák & Partner, která vyhrála výběrové řízení v roce 2017. Podle webu stavbaweb.cz zpracovala nicméně předchozí fázi – projekt pro umístění stavby – architektonická kancelář CMC, a to již v roce 2006 (NKÚ tedy pravděpodobně koupil pozemek již s projektem).² Nelze však dohledat, že by na tuto veřejnou zakázku proběhla architektonická soutěž, což je vzhledem k významu projektu přinejmenším politováníhodné.

Udělení stříbrného certifikátu SBToolCZ lze nicméně vnímat pozitivně jako snahu zadavatele zajistit udržitelnost výstavby i provozu veřejné budovy, byť může být tento přístup motivován spíš pragmaticky – úsporou nákladů na provoz nebo příslibem environmentálně odpovědné image pro investora i uživatele.³ V Česku se certifikace udržitelnosti staveb (např. BREEAM, LEED, WELL, SBToolCZ) uplatňují od roku 2008, a to převážně u kancelářských budov, obchodních center a skladových hal. Aspekt energetické účinnosti přitom v lokálním prostředí výrazně zarezonoval v reakci na nárůst cen energií od roku 2021.⁴Klimaticky neutrální architektura

Certifikace mohou být užitečným nástrojem kvantifikace dílčích hodnot, které společně vyjadřují, jaký dopad má daná realizace na životní prostředí a společnost. Česká metodika SBToolCZ hodnotí projekty skrze tři pilíře udržitelnosti: environmentální, sociální a ekonomický. Tyto pilíře se nicméně skládají z celé řady proměnných a vysokého hodnocení lze dosáhnout různými způsoby – mnohdy postačí, když jsou naplněna jen některá kritéria, zatímco jiná mohou zůstat zcela nereflektována.Integrovaná architektura Zajímá-li nás tedy udržitelnost stavebního projektu, je třeba zaměřit se na konkrétní obsah jednotlivých kritérií. K jakému pojetí udržitelnosti tedy směřuje právě tato realizace?

Informovat veřejnost

Ocenit lze jistě snahu NKÚ přiblížit proces udržitelné výstavby širší veřejnosti. Na YouTube úřad publikoval řadu videí, ze kterých se dozvíme množství informací: vykopaný beton (z budovy bývalého pivovaru) byl přímo na stavbě rozdrcen, přimíchán do základů nové stavby a použit na vybudování cest.Modřanský cukrovar Transport konstrukčního betonu probíhal po vodě, což umožnilo snížit emise skleníkových plynů o 22,5 t CO2. Budova je opatřena zelenou střechou s fotovoltaikou a pod budovou se nachází geotermální vrty, které zajišťují vytápění a chlazení budovy, a tak má provoz stavby v ideálním scénáři nulovou energetickou náročnost.SHQ ČSOB Souběžně se stavbou budovy vznikal 3D model jejího skutečného provedení (BIM), který zefektivnil koordinaci jednotlivých procesů.High-tech klimatická architektura V rámci procesu navrhování a certifikace byla pak využita hodnocení LCC (Life Cycle Casting) a LCA (Life Cycle Assessment), a to jako nástroje rozhodování a optimalizace při plánování dílčích mechanismů a řešení (např. konstrukční systém, požární systém či obálka budovy). Návrh také podporuje čistou mobilitu, a tak se v rámci areálu nachází dvacet nabíječek pro elektroauta a nabíjecí stanice pro elektrokola.⁵

Jak spočítat udržitelnost

Výše popsané vlastnosti stavby jsou jistě pozitivní, bez komplexního zhodnocení se však jedná jen o výčet jednotlivostí, které mohou udržitelnosti určitým způsobem napomáhat. Získání stříbrného nebo zlatého certifikátu SBToolCZ vyžaduje splnění stanoveného počtu bodů v tzv. povinných kritériích, mezi které patří: spotřeba primární energie, potenciál globálního oteplování, výběr konstrukčních materiálů, tepelná pohoda v létě, zdravotní nezávadnost použitých materiálů, kvalita vnitřního vzduchu a náklady životního cyklu.⁶ Budova NKÚ všechny tyto požadavky splnila.

Finální stupeň certifikace (respektive dosažený počet bodů) pak vychází z váženého průměru výsledků ve třech oblastech:

1. E. Životní prostředí: váha 50 %;
2. S. Sociální kritéria: váha 35 %;
3. C. Ekonomika a management: váha 15 %.

Čtvrtou oblastí je pak lokalita, která se v SBToolCZ hodnotí, ale na rozdíl od certifikací LEED či BREEAM se do výsledku nezapočítává.⁷ Problematické pak je, že se do výsledku nepropíše např. návaznost na městské infrastruktury (dostupnost pěšky, na kole či MHD) a pozitivní hodnocení může získat i stavba stojící na zelené louce, přístupná pouze autem.

V sekci Životní prostředí získala budova NKÚ maximální počet bodů (10) v několika kategoriích týkajících se redukce konkrétního typu emisí (okyselování prostředí, ničení ozonové vrstvy, tvorba přízemního ozonu) a v kategoriích zaměřených na provoz budov (výroba obnovitelné energie pro vytápění a chlazení prostřednictvím geotermálních vrtů). V kategorii využití půdy, kde se hodnotí druhotné nakládání se zeminou vytěženou na pozemku, však projekt získal 0 bodů.⁸ Příklad tak ilustruje zmíněné limity certifikací: umožňují udělení certifikátu na základě vysokého počtu bodů v jedné kategorii, zatímco jinou se nemusí vůbec zabývat.

V průměru vůbec nejvyšší hodnocení získala stavba v sekci Ekonomika a management, a to maximum bodů v kategoriích Zajištění prováděcí a provozní dokumentace a Facility management, tedy v oblastech vztahujících se k efektivitě procesu realizace i provozu budovy, která v konečném důsledku přispívá i k úspoře veřejných financí.⁹ Otázka nákladů na energie přitom ekonomický aspekt udržitelnosti propojuje s tím environmentálním.

O tom, že ekonomika výstavby a následného provozu stavby hrála pro NKÚ důležitou roli, svědčí i fakt, že zakázka byla zadána na základě tzv. Žluté knihy FIDIC a provedena metodou Design & Build. To znamená, že zhotovitel zakázky zajišťuje a má zodpovědnost za projekt i výstavbu, a projektování a realizace se tak mohou částečně časově překrývat.¹⁰ Výhodou je potenciálně rychlejší a efektivnější realizace (oproti tradičnímu modelu, kdy za projektovou dokumentaci odpovídá projektant a za následné provedení stavby dodavatel). Další důležitou součástí zakázky byla také tvorba modelu BIM, tedy 3D modelu vznikajícího souběžně s fyzickou realizací projektu, který usnadňuje koordinaci jednotlivých úkonů v průběhu stavby (od hrubé stavby po zhotovení dílčích technických zařízení). Výsledný model – „digitální dvojče“ budovy – je pak používán jako podklad pro její provoz a údržbu.¹¹

Certifikát SBToolCZ mohou stavby získávat ve fázi návrhu nebo po dokončení. Projekt NKÚ byl posuzován pouze ve fázi návrhu, což ukazuje na další limit certifikace: nelze garantovat, že byla stavba provedena přesně podle hodnocené dokumentace.¹²

(Ne)přístupnost veřejného prostoru

V oblasti Sociálních kritérií získal návrh vysoké hodnocení zejména díky kvalitě interiéru, konkrétně v kategoriích bezbariérového přístupu, flexibility využití, prostorové efektivity, zdravotní nezávadnosti materiálů a kvality vnitřního vzduchu.¹³ Zatímco environmentální hodnoty, jako jsou emise CO₂, jsou v procesu certifikace posuzovány jak ve vztahu k výstavbě, tak ve vztahu k provozu, sociální kritéria sledují pouze dopad na uživatele dokončené stavby. Nereflektovány tak zůstávají například pracovní podmínky těch, kteří se na realizaci projektu fyzicky podíleli.

Maximálního skóre zároveň stavba dosáhla i v kategorii využití exteriéru a v oblasti dopravy.¹⁴ K hodnocení nicméně stačil fakt, že okolní prostor je veřejně přístupný a že poskytuje dostatek parkovacích míst pro auta i kola. Ve skutečnosti je však veřejný prostor rozdělený: severní budova z nejasného důvodu ustupuje asi o 15 m od uliční čáry, a na severní hraně pozemku se tak nachází úzký parčík a neprůchozí dětské hřiště přístupné pouze pro dětskou skupinu NKÚ. Podoba hřiště ani socha Strážce v parku přitom rovněž nevznikly formou veřejné soutěže. Zbývající část veřejného prostoru – vnitroblok – pak tvoří předimenzované vydlážděné plochy pro průjezd aut a parkovací místa, jejichž potřebnost je vzhledem k dobré dostupnosti MHD a rozsáhlým podzemním garážím diskutabilní. Dvůr tak působí spíše jako komunikace vedoucí k parkovišti než jako veřejný prostor. Jízdní pruhy by přitom mohly být užší, což by uvolnilo místo např. pro pobytové zóny nebo zelenomodrou infrastrukturu, která je dnes důležitým prvkem pro adaptaci měst na změnu klimatu. Potenciál kvalitního veřejného prostoru (velikostí srovnatelného např. s dolní částí Malostranského náměstí) tak zůstal nevyužit.

Význam otevřeného a promyšleného veřejného prostoru v městské struktuře je přitom v teorii architektury a urbanismu dlouhodobě zdůrazňován.¹⁵ Inkluzivní a přístupné prostory, jako jsou dětská a sportovní hřiště, parky, náměstí i zahrádky, podporují mezilidské kontakty a setkávání různých společenských skupin, posilují sociální soudržnost ve městech a motivují obyvatele k chůzi, cyklistice a sportu.Rohanský ostrovPark U VodyZeleň v ÚvalechModřanský cukrovar Veřejné prostory v okolí NKÚ návštěvníky k pobytu příliš nelákají, a z hlediska environmentálních a sociálních benefitů tak působí spíš jako promarněná příležitost.

Ke komplexnějšímu pojetí udržitelnosti

Jak již bylo řečeno, budova NKÚ ilustruje mimo jiné problematiku měření udržitelnosti. Z pohledu ekonomického a environmentálního pilíře přináší bezesporu řadu pozitiv, ať už jde o energetickou a provozní efektivitu, nebo promyšlené hospodaření s materiály. Skutečnost, že certifikace umožňuje některá kritéria zcela vynechat, však naznačuje potřebu komplexnějšího přístupu. Téma sociálních kritérií, respektive sociální udržitelnosti, pak ukazuje, že je třeba brát v potaz širší kontext projektů: nejde jen o potřeby relativně privilegované skupiny uživatelů staveb, kteří budou trávit čas v pohodlném prostředí klimatizovaných kanceláří, případně klimatizovaných aut. Při hodnocení udržitelnosti by měly být reflektovány také zájmy těch, kdo budovy staví nebo žijí v jejich okolí.

Případ NKÚ tak ukazuje, že certifikace ve svém stávajícím pojetí mohou být užitečným pomocníkem při snaze o udržitelnější výstavbu, nikoliv však ultimátním řešením. Je třeba, aby stavby byly součástí širších transformačních strategií, které nebudou řízeny pouze ekonomickými zájmy, ale především snahou o udržitelnou budoucnost pro co možná nejširší část společnosti.

Tento text vznikl díky finanční podpoře Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy a MŠMT, a to z projektu Zelená transformace UMPRUM, NPO_UMPRUM_MSMT-2132/2024-4.