Projekt Nové Perly v sobě sdružuje komunitní prostor pro výtvarná i múzická umění, kavárnu, rozlehlé zelené pozemky, ateliéry, nakladatelství i knihovnu. Nachází se poblíž hranic České republiky, Německa a Polska v obci Kyjov nedaleko severočeské Krásné Lípy v budově bývalé továrny. Za konverzí průmyslového objektu na kulturní centrum ve skalní oblasti tzv. českého Mordoru stojí nakladatelství Divus v čele s umělcem Ivanem Mečlem, které do Perly přeneslo principy, na nichž je založena jeho publikační činnost: nezávislost a tvůrčí či výzkumnou autonomii. Rekonstrukce stavby, kterou nakladatelství koupilo za pomoci přátel, probíhá za účasti dobrovolníků*ic a nová kulturní politika zde slouží jako nástroj regenerace postindustriálního území. Re-architektura

Nová Perla poblíž Krásné Lípy je pokračováním první Perly, kterou Divus otevřel v roce 2014 ve Vraném nad Vltavou poblíž Prahy v prostorách bývalé papírny. Perla ve Vraném byla založena na kritice centralizace umění a kultury: lidé kolem nakladatelství zastávali názor, že „každá vesnice potřebuje svoji národní galeri“.¹ Architektura komunit Provoz centra se však vzhledem ke komplikacím a nejistotám spjatým s pronajímaným prostorem ukázal jako dlouhodobě neudržitelný, a o čtyři roky později se tak Perla přesunula právě do Šluknovského výběžku. I zde se však projekt potýká s řadou výzev, mezi něž patří zcela jistě téměř havarijní stav nové budovy, dále regionální kontext chudoby a způsob dosažení řešení energetické a finanční soběstačnosti. Soběstačná architektura

Konverze průmyslu na umění

Bývalou továrnu na nitě (tzv. niťárnu) nechal přibližně v roce 1910 postavit Robert Solomon, jedna z důležitých osobností německé industrializace dnešních severních Čech.² Její provoz byl ukončen pravděpodobně po druhé světové válce, objekt byl poté rozšířen o prodejní plochu a sklad byl nadále využíván jako obchod se smíšeným zbožím. V 90. letech minulého století sloužil jako sklad nábytku. V době pořízení Divusem byl již objekt ve zcela tristním stavu: měl promočené stropy, vymlácená okna, byla zde plíseň a nepořádek.³ Továrně opakovaně hrozila demolice, díky nakladatelství se ale nakonec stala platformou pro lokální experiment konverze a vytvoření regionálního kulturního centra.

Využívání bývalých průmyslových budov ke kulturním účelům je v tuzemsku i v zahraničí poměrně běžné. V 70. letech byla kultura využívána jako nástroj regenerace průmyslových měst, od 80. let jako prostředek sociálního a ekonomického rozvoje a dnes se stává jedním z úběžníků městského marketingu a turismu.⁴ Projekt Nové Perly má nicméně blíže ke starším přístupům zaměřeným na regeneraci místa a lokální komunity: dochází zde k rekonstrukci identity regionu na úrovni každodenního života, zatímco např. konverze textilní továrny rodiny Löw-Beerů v Brněnci na Moravě, v níž se za války skrývali Židé zachránění Oskarem Schindlerem, má za cíl uchovat a rozvíjet paměť místa ve formě muzea a textilní dílny, jež do obce přivede především turisty se zájmem o historii a řemesla.⁵

Spletité severní Čechy a zrození Perly

Region severních Čech je dlouhodobě zatížen hornictvím a souvisejícím znečištěním i ekonomickou frustrací.⁶ Lektorka v oblasti ekologické výchovy Halina Holá popisuje Šluknovský výběžek jako izolované, ekonomicky i sociálně slabé místo, kterému stát dluží protislužbu za jeho podíl na ekonomickém rozvoji země prostřednictvím aktivit, jež samotnou lokalitu dlouhodobě destabilizují (jako je právě těžba a její útlum).⁷ Holá upozorňuje též na skutečnost, že stát do těchto oblastí dlouhodobě umisťoval objekty dětských domovů, ústavů pro duševně nemocné či ubytovny, čímž výrazně zasáhl do místní demografie a společenské dynamiky. V současné době region destabilizuje především chudoba⁸ a jeho obyvatelstvo potřebuje nový začátek. Projekt Nové Perly tak může být díky svému zaměření na ochranu industriálního dědictví a kulturní i environmentální obnovu součástí kýžené proměny.

Život Nové Perly zahájila v roce 2018 výměna střechy a oprava dřevěných konstrukcí pater, při níž byly nahrazeny nosné trámy a revidováno souvrství podlah.⁹ Postupně byla vybourána zazděná okna a opraveny litinové sloupy či již nefunkční prvky jako staré litinové radiátory, původní dveře a vrata. Vrchní patra byla přestavěna na umělecké ateliéry. Veřejnosti se Perla otevírala postupně a vítala přitom lidi ochotné se do rekonstrukce objektu zapojit. Dřevěný odpad byl po celou dobu ukládán a využíván jako palivo. Kotelna byla zprovozněna až v roce 2022.

V objektu dnes najdeme kavárnu, uvnitř samotné továrny pak galerii, ateliéry, knihkupectví, tiskárnu, grafické studio, řemeslné dílny, nakladatelství a vyhlídkové místo. Galerie se nachází v nejvyšším patře a je zrekonstruována téměř do původního stavu. Má 300 m² a umožňuje dělení na menší části či přizpůsobení specifickým potřebám uměleckých děl. V prostorách bývalé prodejny se nachází dva byty, na střeše továrny je obytná terasa a přístavek ocelového skladu se časem promění na zimní zahradu. Ateliéry jsou otevřeny různým formám umění a cena pronájmu zvýhodňuje ty, kteří na místě chtějí strávit delší čas, a přinést tak do Perly část svého života včetně kulturní produkce a kritické diskuse o tématech, jež jsou pro region relevantní. Na historii kraje i objektu se zaměřuje i výběr knih v knihkupectví, kde se jinak prodávají publikace vzniklé přímo v komunitním prostoru či tituly nakladatelství Divus v několika jazycích.¹⁰

Nezávislost a udržitelnost bez grantové podpory

Jednou z nejzajímavějších vrstev projektu Nové Perly je její financování. K její koupi, jak již bylo řečeno, přispěli přátelé nakladatelství Divus. Podmínky splátky jsou nastaveny mimo pravidla trhu tak, aby umožňovaly pozvolný rozvoj a návratnost v dlouhodobém horizontu.Sdílené domy Lidé, kteří na projekt finančně přispěli, jsou přitom zapojeni i do samotné rekonstrukce.¹¹ Část provozních potřeb (jako je např. zásobování kavárny potravinami) je zajišťována formou výměny s místní farmou a pěstitelstvím, přičemž příjmy Perle generuje kavárna, nakladatelství, knihkupectví a pronájem dílen a ateliérů.¹² Mečl v rozhovorech zmiňuje, že na bankovní půjčky Perla nedosáhla a grantové agentury podporují pouze rekultivace brownfieldů subjekty s velkým finančním obratem.¹³ I to je důvod, proč podle Mečla projekt neměl být závislý na grantovém financování a měl si vystačit pouze s „nezávislou“ přátelskou podporou.¹⁴ Je nicméně na místě se ptát, do jaké míry je nezávislost spíše reaktivním řešením nedostatečné podpory menších regionálních projektů a zda je správně, že projekt tohoto typu mohou realizovat pouze lidé se silným kulturním a sociálním kapitálem, a tedy s přístupem k jiným zdrojům, než jsou právě granty. Je zcela zřejmé, že co by si region zasloužil, jsou naopak masivní investice do strukturálního sociálně-kulturního rozvoje, do nějž by iniciativy, jako je Perla, měly být integrovány.

Soběstačnost a cirkularita

Součástí strategie nezávislosti je i vztah ke zdrojům a napojení na sítě. Perla si zakládá na soběstačnosti a směřuje k využívání obnovitelných zdrojů energie.¹⁵Soběstačná architektura Pitnou vodu čerpá ze dvou studní a hloubkového vrtu, přičemž historicky byla voda, respektive vodní kolo, rovněž hlavním zdrojem elektrické energie továrny. Osvětlení a vytápění obou objektů na podzim a na jaře je tímto způsobem napájeno dodnes, v zimním období je pak dodávku energie nutné posílit minimálně stejným množstvím ze sítě. Střecha byla nicméně rekonstruována tak, aby mohla být v budoucnu pokryta solárními panely. 

Kanalizace je plánována jako dvousložková – zvlášť pro šedou a černou vodu. Šedá voda bude nejprve recyklována pro splachováníModřanský cukrovarŠkola v Českobrodské a její přebytek bude odveden do kořenové čističky. Černá voda bude napojena na biologickou čističku, odkud bude putovat do nádrží s dešťovou vodou. Veškerá recyklovaná a dešťová voda slouží k závlahám zelených ploch.Dům s mokřadní střechouHostětín Okolí továrny přitom žije vlastním životem: jeho součástí jsou ruiny bývalých objektů a nyní i bažiny a malé vodní plochy, v jejichž blízkosti prosperují ovocné stromy a keře. Na kavárenské zahrádce se pěstuje řada surovin, které buď spotřebovává, nebo dále prodává místní kavárna. Stejně nakládá Perla i s odpadem – usiluje o plnou recyklaci, jejíž součástí je např. darování přebytečného materiálu či promýšlení budoucnosti odpadních prvků bez funkce. Příkladem mohou být zbytky papíru nebo materiály z dílen, které jsou později používány např. jako obalové materiály.¹⁶

Perla vzorem, či ojedinělým příkladem?

Regionální iniciativy s vysokým kulturním potenciálem lze chápat jako modely udržitelné regenerace periferie, kde je třeba propojit ekonomickou, environmentální, sociální i kulturní udržitelnost. Přestože se Nová Perla jeví spíše jako antisystémový projekt, který se vymezuje vůči centru a jeho institucím, zákonitostem soukromých a veřejných financí i společnosti jako celku, je třeba ocenit jeho nesporný přínos pro místní komunitu. Jak píše novinářka Eliška H. Černá, Perla chce vytvářet živý prostor pro místní a dojíždějící, zatímco regionální samospráva by preferovala propagaci přírodního bohatství, které do severních Čech láká turistický ruch.¹⁷

Perla se přitom snaží přivádět do Kyjova také zahraniční hosty a hostky, jejichž návštěvy nakladatelství v minulosti podporovalo například prostřednictvím mikrograntu Eastern Alliance. Její specifický význam se projevil též bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy zde byly ubytovány desítky ukrajinských rodin.¹⁸ I v tomto případě však docházelo ke tření mezi úsilím o nezávislost a nutností institucionální podpory: do Perly sice docházel nespočet dobrovolníků*ic, zapojit se ale musely i veřejné instituce, které vyvážely žumpu či dovážely obědy. Součástí systémového pojetí regionální konverze tak může být záměr nabízet nezávislost a útočiště také těm, kdo se chtějí vymanit ze svazujících sítí světa nebo své domovy opouští z nutnosti. V tomto procesu však nemusí – a možná by neměli – být sami.